Boom Facebooku nastal okolo roku 2007 (ale v USA ještě o něco dříve). Sociální síť vytvořená v roce 2004 nadšeným programátorem Markem Zuckerbergem přišla jako zjevení a mladí lidé jí totálně propadli. Není se tak čemu divit, že začátkem roku 2020 už měla přes 2,5 miliardy aktivních uživatelů. A fascinující je, že od mládeže si postupně našla cestu i k srdcím starších generací včetně seniorů. Dnes můžete na Facebooku vidět diskutující důchodce, ale teenagerů už tam není tolik co dříve. Trendy se proměnily, a i když Facebook (dnes Meta) přidal mnoho zajímavých funkcí (Reels, Stories), nejmladší generace už je trochu jinde.
Právě Instagram založený na fotografiích a vizuálním podání informací nyní u mladých lidí převládá nad Facebookem. Paradoxní je, že tuto sociální sítí vlastní společnost Meta, takže je s Facebookem dost úzce propojena. Instagram přitom původně vznikl jako aplikace pro chytré telefony umožňující sdílení fotografií. Od svého založení v roce 2010 se ale hodně proměnil, přidává průběžně nové funkce a snaží se reagovat na vzrůstající popularitu videopříspěvků, takže je na něm možné zveřejňovat i videa. Plus je možné příspěvky snadno přesdílet na další sociální sítě.
Hojně diskutovanou sítí je v posledních měsících Twitter. V Česku nikdy nebyl tak populární jako jiné sociální sítě, a to možná i proto, že je založený na sdílení názorů, poznatků, zkrátka „tweetů“. Původně bylo možné sdílet pouze textové příspěvky omezené počtem znaků (původně to bylo 140 znaků, aktuálně jde o maximálně 280 znaků). Na fotografie a videa se na Twitteru až tak nehraje, ale i tyto prvky je samozřejmě možné sdílet. Už 5 let od svého založení měl Twitter 200 milionů uživatelů. Od chvíle, co síť odkoupil americký miliardář a vizionář Elon Musk se tato sociální síť otřásá v základech, řada uživatelů ji opustila a Twitter zavádí mnoho různých změn.
Chatovací platformy
Existují i sítě, které nejsou sociální v pravém slova smyslu. Jde o chatovací platformy, které umožňují zasílání zpráv (ale i odkazů, dalšího obsahu či vedení videohovorů) s kýmkoliv potřebujete. Jedná se zejména o aplikace Messenger a WhatsApp. První jmenovaná byla od počátku součástí Facebooku, ale může fungovat i zcela odděleně od něj (tedy na základě telefonního čísla majitele uživatelského účtu). WhatsApp vznikl jako samostatná platforma v roce 2009, ale nedosáhl takové popularity jako Messenger. Dnes má leckdo obě, někteří upřednostňují jen jednu z nich. Ale podstatné je vědět, že WhatsApp už také patří pod Facebook, respektive společnost Meta.
A jaká jsou rizika sociálních sítí?
Facebook: Skryté nebezpečí filtrování informací
I přes svou původní snahu propojit lidi a umožnit sdílení životních okamžiků, Facebook nyní čelí kritice za skryté nebezpečí filtrování informací. Algoritmy, které na základě uživatelských preferencí vybírají obsah, mohou vytvářet uzavřené bubliny, kde jednotlivci vidí pouze informace, které potvrzují jejich stávající názory. To vede k polarizaci společnosti a omezuje schopnost uživatelů vidět celý obraz reality. Manipulace prostřednictvím filtrování informací se stává závažným rizikem, který může ohrozit demokratické principy.
Instagram: Ideál krásy a psychické zdraví
Sociální tlak na dosažení ideálů krásy, které se na Instagramu často prezentují, přináší rizika spojená s psychickým zdravím. Uživatelé, kteří jsou vystaveni dokonalým fotografiím a retušovaným obrazům, mohou začít mít nízké sebevědomí. Závod o co nejlepší vizuální prezentaci života může vést k depresím a úzkostem. Instagram, ačkoliv slouží k inspiraci a sdílení kreativity, také vytváří prostředí, kde jsou nastaveny nerealistické standardy krásy.
Twitter: Dezinformace a šíření nenávisti
Svoboda projevu na Twitteru se stává dvousečným mečem, kdy platforma čelí riziku šíření dezinformací a nenávisti. Krátké tweety mohou snadno přenášet zjednodušené nebo zkreslené informace, což má za následek dezinformovanou veřejnost. Kromě toho, anonymita na Twitteru umožňuje uživatelům šířit nenávistné komentáře bez odpovědnosti. To vede k online útokům, kyberšikaně a polarizaci názorů, což ohrožuje demokratický diskurz.
V současné době navíc nový vlastník Elon Musk princip celé této sociální sítě mění a řada uživatelů odešla - nebo o tom uvažuje.
Chatovací Platformy: Sledování a zneužívání soukromí
Messenger a WhatsApp, přestože přinášejí pohodlí v komunikaci, nesou rizika spojená se sledováním a zneužíváním soukromí. S Metou jako vlastníkem, který je známý svou touhou po shromažďování dat, se obavy o bezpečnost osobních informací stupňují. Otázky o šifrování a možnostech sledování komunikace vyvolávají obavy o soukromí uživatelů, což zpochybňuje etiku technologických gigantů.
Přečtěte si také 5 tipů, jak se proslavit na sociálních sítích nebo Kvalitní fotomobil a příspěvky na sociální sítě